Švýcarsko

Naším dalším lezeckým výjezdem byl Magic wood a Sustenpass.

Původně jsme chtěli vyrazit s Mařkovcema 28.7.,ale Adam našel na jízdomatu spolujízdu z Chebu až do Churu. Tak jsme se rozhodli, že si zájezd prodloužíme a vyrazíme o týden dříve.

Odjezd byl tedy 21.7. z Ostravy vlakem do Chebu a pak autem až do Magicu. Cesta byla v pohodě, až na to horko.

Mezitím co jsme cestovali naši už v Magicu bouldrovali a dovezli nám tam věci, abysme je nemuseli tahat vlakem. Strávili jsme s nimi jeden večer a pak nás opustili a odjeli do Finále ( trošku jsem jim to moře záviděla ).

Druhý den jsme vyrazili do lesa a začali "řádit". Lezli jsme většinou ráno a večer. Odpoledne jsme chodili k vodě, protože byl pařák tak akorát na koupačku.

Velryba

Zkoušeli jsme s Adamem různé druhy boulderů. Já jsem lezla spíše obtížnosti kolem 7A, jelikož mě nemoc ještě celkově neopustila. Adam zkoušel težší bouldry a mezi jeho neeej projekt patřilo Octopussy, které bohužel zůstalo projektem i do příště ( ale k přelezu chybělo maliinkoo:( ). 

Mi se podařilo nakrokovat aspoň jedno 7C po kterém toužím už od první návštěvy Magicu. Tak snad někdy příště.

Scrubs

První týden nám utekl jak voda ve společnosti Terky a Jirky Šváchy. Během jednoho večera je vystřídal Mařka s Kačou a zbytek tripu jsme strávli s nimi.
Jeli jsme se podívat i do - pro nás všechny nové oblasti - Sustenpassu.

Ostravaci v Sustenu 

Čecho-Ostravsko v Sustenu

 Příjezd nebyl zrovna veselý. Strávili jsme asi 3/4 dne zavření v autě a poslouchaly kapky deště spolu s větrem. Teplota též nebyla moc příznivá -2 C a sníh. Po delším rozhodování jsme sjeli do nižší oblasti a ubytovali se v kempu. Kemp- jakože konečně OPRAVDOVÝ kemp ve kterém byly sprchy s horkou vodou a normální toalety. Ne toi toi přeplněné k prasknutí s vůní čpavku a ledová sprcha v řece - jako v jednom nejmenovaném kempu v Magic woodu :)

Druhý den jsme ráno nikam nespěchali a nechali jsme bouldry oschnout. 

Sustenpass mě mile překvapil, jak přírodou tak bouldrama. Krajina byla famozní a šutry trošku jinčí než v Magicu. Hlavně ta teplota byla příznivější společně s osvěžujícím vánkem větru. Ze Sustenu jsem si přivezla jedno 7A a jedno 7A+ na flash. Zkoušeli jsme s Adamem i křečovité 7C, ale nepadlo. Adam si tam rozlezl na příště 7C a 8A a já 7B. Hned ten večer jsme jeli zpět do Magicu a cestou jsme přespali v Chironicu.

Zbytek týdne jsme museli většinu času věnovat spíše restu, protože už jsme měli těla na sliz.

 Na posledních pár dní se vrátili i moji " Italští " rodiče a Oja. Společně jsme bouldrovali a užívali volna. Byl to super zájezd, už se teším na další :)...

Tak zatim čegooooo!!!

Souhrn našich přelezů :
Adam : 7C+/8A, 7C, 7B+ a nevim..... :P
Já: 7A+ flash, 7A+, 7A. 7A

Bor 4x za sebou

Konečně mi začaly studijní prázdniny a můžu začít bušit... ( Naivita jak cip )

První náš prázdninový víkend jsme strávili na Boru. Adam dává Wrestlera a Saulu obojí dvojí za 7C . Já si popolízám spíš lehčí, protože mi poslední dobou není moc dobře. Nakonec jsem dala Nepovolaným vstup zakázán 7C. Ale co si budem povídát.. S programem s pravou špičkou to má k 7C obtížnosti asi HOOOODNĚ daleko.. Shodly sme se tak i s Kačou Plánkovou, která boulder vylezla o 14 dní později. Pak jsem dala akorát Honitbu 7A a hurá na první praxi do nemocnice.
Další víkend byl opět ve znamení Boru. Mě bolely lýtka, až to bylo k povážení zda je to normální..Lezla jsem tedy zase spíš lehčí kousky. Podařilo se nám s Adamem Krasosmutnění 7A+ - kásný boulder. Po Boru jsme se s Adamem zase vydali každý domů a do práce.

Honitba 7A

Do třetice všeho dobrého jsme vyrazili další prodloužený víkend na Bor. Já jsem hrála roli pouze podpory, ale i tak to stálo za to.
Původně byl v plánu Zillertal, ale kvůli mému zdravotnímu stavu a počasí jsme radši zůstali blíže domovu. Na mamčino doporučení jsem šla na vyšetření a sdělili mi, že jsem prodělala mononukleozu, takže mám mít 3 měsíce naprostý klid a námaha nepřichází v úvahu. Super start do léta...
Nicméně jsme byli na Boru v super sestavě zase s Ostravákama. Adam dal konečně svého vysněného Teplýho Bráníka 7A+,Atlantidu a Neona za 7A.
 Reni se podařilo první 7A Climax- řev po přelezu se rozléhal od Boru až k Machovu a do Kudowy :).
 Já jsem to taky nevydržela a musela jsem si dát aspoň něco. Nakonec z toho byl Orbit za 7A+ a Čekání na Godota 7A. Jinak jsme si náš 5 ti denní pobyt na Boru zpříjemnili restem v Kudowě, kde jsme navštívili místní bazén.

Rena na posedu

Rest u palem

Romantika na mostě

O pár dní později se vyskytujeme opět na Boru, kam se vracíme kvůli Adamovým projektům. Ještě, že jsme jeli , protože se zadařilo. I když bylo počasí pod psa Adam dal King Konga 7C a Pašeráky drog 7C :)
Pak jsme museli odjet, protože nás další den čekala svatba moji sestřenice Karči..

Jak se věci mají

Dneska jsem dostala vynadáno, že můj blog zeje prázdnotou. Tak vám tady shrnu co se za poslední měsíc odehrálo.

Na konci května mi začalo zkouškový, takže času na lezení bylo méně a méně. Byli jsme schopní vyrazit vždycky max. na víkend a to jen když počasí přálo.
Jeden víkend jsme chtěli jet na Bor ,ale ten je letos non-stop mokrý tak jsme zvolili jedno-denní Ostaš.
Rozlez jsme dali na Bazénu , kde dal Adam konečně Pravej ;) ...
Pak jsme se přesunuli k bouldru La Pardon. Původně 7A, ale po utržení chytu 7B. Já jsem do něj pár pokusů dala i s jedním pádem mimo boldrmatku na kamení, ale nakonec pustilo :) Adam to dal na flash. Nuda boulder pro silný kluky..

La Pardon 7B

Potom jsem si chtěla s Ojou vyzkoušet jedno 7A+ , ale po pár pokusech o nález jsem to vzdala . Adam zatím pokoušel Vesmír, kde si vybral Lišky v revíru 7B+. Stačilo změnit program a Lišky byly vylezené.

Lišky v revíru 7B+

Další výjezd se konal do ( pro mě nové ) oblasti Velé. Vyrazili jsme v typické sestavě alá Ostrava - Houmoulovci, Mařkovci a Adam. Těšila jsem se na nové bouldery, které jsem viděla jen na videích a fotkách a na konečně pořádnej bouldering. Jenže kdo se moc teší nic nemá. Přišli jsme pod šutry a téměř vše bylo mokré. Nezbývalo nic jiného než vytáhnout mg.kouličky a oprášit co se dalo. Rozlézali jsme se na jednom z prvních kamenů, kde vedly šestky. Pak jsme zvolili nížší sektor ( Liščí doupě ). Tady jsme dali 6C/+ Lidoop a Adam ještě The Nose 7A+. Ke konci jsem šla zkusit nějaké morfo ( Hrc ), které asi nemá ještě přelez a ani se popravdě nedivím. Když jsme dávali poslední vypečený boulder za 6A začalo pršet a vyrazili jsme směr Kr . Pole.

Tenhle víkend jsme začali příjemným pátečním večerem u Michala na zahradě, kde jsme měli nataženou slack line. Nejdřív jsme si jen tak chodili, pak zkoušeli otočky a u toho lámali větve z Michalových okrasných stromků :)

Adam s Kasym

Večer jsme nechystali věci a druhý den ráno ,,hurááá,, na Súlov. Jeli jsme s Míšou ,Péťou a Péťou :)
Celý den jsme strávili u věže nad ohniskom s bouřkou a dusnem. Adam zkoušel Súlovské Návraty, Míša Stoku, Péťa Olymp Variant a já s Péťou Brunhildu. Bohužel nikdo nic nedal. Večer jsme šli na místní syté halušky a pivo pana Poopera. Ranní probuzení nebylo tak skvelé jak jsem předpokládala.. Po výlezu ze stanu byla všude kolem nás jen mlha a mokro z nočního deště. Nicméně vyrazli jsme do skal do sektoru Pod   Hrad a tam začala pořádná lezecká podmínka. První půlka skály nacucaná jak houba a druhá rozpálená os slunka jak pánev.. Dali jsme s Aďoušem místní nádheru Odysseu a pak ještě něco lehčího. Jenže naše lezecké nervy to už nevydržely a šli jsme se projít na hrad. Odpoledne jsme odjeli a večer nás čekala oslava s pořádnou Ostravskou žranicí...

Tady ještě jedna fotka z Modřinu. Adam s Rumlou na DÝCE  8A

Tenhle víkend snad někam zase vyrazíme. Už mam půlku zkoušek za sebou, tak ještě chvilku a pak huráááá prázdniny jak se patří :)

Chironico

První letošní jaro jsme chtěli oslavit na konci března zájezdem do Chironica. Vyráželi jsme ve složení naši + Oja. S druhou posádkou - Mařkovci + Adam jsme měli sraz až v Chíru. V podvečer kdy jsme přijeli bylo příjemné počasí - ještě bez deště ..
Bouldrovali jsme převážně v Centrálu a v sektoru Schattental, dole u mostu. Počasí nám bohužel moc nevycházelo, takže byla zima a na můj vkus často přšelo..Když už jsem se rozhodla pokoušet bouldr, tak to bylo spíše něco lehčího..Nalezla jsem sice i do Souveniru (8A), ale krok ze spoďáku dál mě hodně překvapil.. Dále jsem zkoušela Les Doights Vetrs (7C/C+). To byl jiný šálek kávy-mikrochyty a technicko-silové lezení. Pár kroků jsem udělala a dost se mi to líbilo. Tak to zkusím třeba příště.
Jinak s Ojou jsme vylezli jedno 7A a Adam s Lubou bušili jak diví. Mamka si zase v Chiru mrtě zabouldrovala ( jak loni ). Díky svému poraněnému ramenu z Třscupu. Takže nám mamka dělala svačinářku a kouče ve skalách.
Kača s Mařkou si taky našli nějaké bouldříky.
Zájezd byl ale super.. I přes nepříznivé počasí... Zase jsme oslavili moje narozeniny a užívali si večerní dýchánky pod plachtou u auta. Největším výkonem zájezdu bylo každovečerní stavění a ranní skládání stanu. Nejlepší ovšem jen za deště :)
Snad bude příště i to počasí lepší !

Adam v Komilatoru

Vražedné narozeniny

Ojon v akci

Legendární (cikánská )parta

Tříscup

Boulderingové závody a v Jablonci?? Tam kde je jedna z největších stěn ČR?? Proč ne ? Vyrazili jsme z Vrchlabí ve známé sestavě- Šubrt,Hear,Vendy,Majda,Oja,mamka a já. Závody pořádal Tříska ( Mr. Tao). Když jsme přijeli na stěnu překvapila mě účast závoďáku - Jirous,Kozel,Vilda,Danča Kotrbová ? 

Celkem bylo postaveno 16 kvalifikačních bouldrů. Měli jsme na jejich přelezení asi 4-5h. Do finále postoupilo celkem 5 holek a 5 kluků. Bouldry byly pěkné. Obdivuju Třísku jestli postavil všech 20 bouldrů sám..  :) Ve finále už jsem neměla tolik sil jako v kvalifikaci,ale zalezla jsem si pěkně.

 Mamka byla po noční a spala asi hodinu. Únava se na ní podepsala tak, že si udělala něco s ramenem. Ale ve finále mě zase převálcovala :).. Oja drtil taky o sto šest a úmístil se na 3. místě!! :)) Honza s Hearem sice do finále nepostoupili, ale myslím si, že když ještě trošku potrénují tak to dopadne ! Majda od nás tak drtila, až jí z toho při jednom bouldru vylezly oči z důlku a ztratila čočku :D 

Závody byly super.Svaly mě bolely ještě dva dny poté .. :) Tak zase za rok!

Mamka v akci

Výsledky holky

Výsledky kluci

Pokus ve žlutém

Odevzdávání lístečků

Lítající Vilda

Vyhlášení dětské kategorie

Ojon v akci

Hronov

Tak a je tu další sezona :) ...
Rozhodla jsem se ji zahájit závodem na bouldrovce v Hronově, který se konal 2.3.2013. Jedná se už o 8. ročník. Já nebyla ani na jednom, tak proč neokusit zase něco nového.
Přes zimu jsem chtěla hodně natrénovat, ale kvůli zánětu v achilovce a 1. zkouškovém období se mi to moc nedařilo.
Podařilo se mi přemluvit pár lidí z našeho horolezeckého oddílu Vrchlabí a vyrazili jsme.
Bouldrovka byla celkem malá, což mě překvapilo. Na fotkách vypadala o hodně větší.
Celkově se závodilo v 7 mi bouldrech a poslední byl postaven jako traverz přes celou bouldrovku, takže kdo neměl vytrvalost - jakože většina bouldristů nemá - měl malinko nevýhodu. Bouldry stavěl Dan Středa a myslím si, že se mu celkem povedly..
Byl to příjemný trénink se super lidma a atmosférou. Škoda, že nemohla jet i mamka, která je pro změnu nemocná..
A umíštění... Moc lidí zde nebylo, takže jsem si přivezla zlatou a Majda Štanglerová od nás z oddílu bronzovou. Hear Tones ( taky z oddílu ) v hobby kategorii 1.místo a ( Zimrman ) též z oddílu 3. místo... Výsledek : Ho Vrchlabí = oddíl, kde se rodí silní lezci ;-)

Část inteligentů z  Ho Vrchlabí 

Saxana

Za týden pojdem s partou ostraváků a našima SNAD do Chira, tak zatiiiiim !

Sněženky a Machři ve Vrchlabí

Takhle to bylo dřív

Takhle to je teď

Tak jako každý rok jsme i letos s holkama (Šárka a Eva-Samice) vyrazily na vánoční tour Špindl-Bártlova lávka. Na Bártlově lávce se o Vánocích  každý rok schází náš horolezecký oddíl Vrchlabí.
Start začal v 9h ráno u Samkových. Cestou jsme nakoupily flašku griotky a v batohu už nás hřál svařák z
 termosky.
Evy ,,boyfrend,, nás vykopnul pod lanovkou u  Labský. Odsud jsme měly šlapat průďák až na Rovinka. Ale jak určitě každý chápe- výběr šlapání do kopce v dešti a lanovka byl nad mraky jasný. Takže jsme vyrazily k pokladně se smutnýma očima a prosily jsme o slevu. Nejprve nám pan pokladní řekl, že sleva v žádným případě nejde, ale když na nás tak koukal, povolil a dal nám dětskou jízdu :)
Cesta lanovkou byla podezřele dlouhá až jsme vypily 3/4 flašky griotky. Z výstupu z lanovky jsme byly trošku, no trooošku nervozní, ale daly jsme to! Po výstupu jsme vyhlásily soutěž na pády. Kdo jich bude mít nejvíc prohrává..

Šárka a jejich 16 pádů

Já a 12 pádů

Eva a jejich 19 pádů

                                   
Nicméně od Labské jsme vyrazily směrem Rovinka s mezipřistáním U Piráta. Sjíždění sjezdovky nám docela šlo, až na ten slalom mezi lyžařema a snowbardistama. Po zdolání sjezdovky jsme zdolaly i celou gritoku ...
Pokračovaly jsme po mírné rovince a neustále se blížily k cíli. Samozřejmě jsme potkaly něco co nám ten cíl trošku oddálilo-jinak by to nebyl příběh se zápletkou. Potkaly jsme dva běžkaře, kteří z dálky vypadali jak závoďáci. V tu chvíli padlo motto výletu : ,,Kdo uhne je debil,, a mastily jsme si to proti nim stopa nestopa. Jenže koho by člověk nečkal samozřejmě potká. Karel ( spolužák záchranář) a Matěj z nás byli očividně taky  překvapení. Takže jsme hodili ,,krátkou řeč,, ( asi na hodinu ), ale čas nás tlačil a musely jsme pokračovat dál. Čekal nás pořád mírný kopec. Samice to pálila do kopce o sto šest a Šárka zamnou skučela, že je jí špatně. Ono se taky není čemu divit, když chce holka vidět zlaté prasátko a místo jídla do sebe od rána lije jenom alkohol...
Další zastávka byla v hospodě U Piráta, kde jsme daly rychlýho ruma ( teda Samice dala dva ), ale to je na delší vyprávění. Z Piráta jsme vylezly už totálně bez stability, což se dalo očekávat. Po menším přemetu, který jsem předvedla při sestupu ze schodů pan hospodský prohlásil, že je zvědav jak dneska dojedem na Vánoce domů. Nazuly jsme běžky a vyrazily jsme střemhlav na freeride do lesa k Bártlovce. Byly jsme mírně dezorientované v čase, místě a prostoru, takže jsme musely zavolat maminkám aby na nás zřvaly z Bártlovky. Stará Samice zařvala až málem opadalo jehličí ze stromu. Díky ní jsme dovalily do cíle, kde nás čekal náš Vrchlabský horolezecký oddíl a oheň s buřty.

                                      


Jinak soutěž dopadla takto :
Smice 19 pádů, Šárka 16 pádů a já 12... Příští rok bude pořadí možná stejné a možná taky ne, takže se za rok nechme překvapit ;).
A všem Vám přeji vše nejlepší do Nového roku 2013!!