Ha Ling - Sysiphus 5.10d

Hola hola!
Jak jsem slíbila, že se ozvu s dalším lezeckým článkem tak je tu.
Moc jsem poslední dobou lézt nechodila, protože mi příjde těžké najít v Canmore parťáka, který má volno stejně jako já. Alastair mi slíbil, že než odjede na svůj měsíční trip na Zéland tak se za mnou staví na týden v Canmore. Paráda, konečně budu mít parťáka.
Už před pár měsíci se mi zmínil o odjištěné vícedélce na místní horu Ha Ling. Jedná se o jednu z nejdelších odjištěných vícedýlek v  severně od Mexika. 21 délek cca 500-600m. Na internetu jsem si načetla, že přelez trvá přibližně 10 až 15 hodin :D. Ještě jsem tak dlouhou vícedélku nelezla, tak jsem si řekla proč ne. Alastair už toho má taky hodně nalezeno, takže ideální parťák.

Ve středu, kdy jsem měla den volna jsme ráno vstali v 5 ráno, udělali si snídani šampionů - míchaný vajíčka a vyrazili k Ha Lingu. Když jsme přijížděli na parkoviště Ha Ling byl z půlky v mlze, ale toho jsem se nebála, že by to tak bylo celý den.
Přístup nám trval cca hodinu a půl - nejdřív pěkný trail v lese a pak výšlap pod horu kamenitou sutí. Docela nám dalo zabrat i Sysiphus  v mlze najít, ale našli jsme ho :).
Rozmotali jsme lano, navázali se a hurá do akce.

Ranní výšlap

Ha Ling v mlze

Naše ksichty před nástupem 

Kanystr vyrazil na první délku a šlo mu to krásně. Mně mezitím pěkně zmrzli prsty, ale po pár metrech lezení to bylo zase v pohodě. Většinou jsme lezli dvě délky dohromady abychom si urychlili čas. Vždycky jsme se snažili dohnat aspoň kousek sluníčka, protože foukalo a ve stínu byla pěkná zima.. Ale slunko bylo rychlejší a my většinu času strávili ve stínu.

Pohodička na štandu

Nefoť mě

Kanystr v akci 

Momo v akci

:)

Alíček tahal 20 délek a já si vytáhla aspoň jednu. Jaká příjemná změna netahat jednou batoh :D....
Lezení jako takový nebylo ani tak těžký, ale dlouhý. Někdy místa s hodně malýma stupama a chytama, rajbasy, kouty, převisy - od všeho něco. No náramně jsme si to užili. Celý přelez nám trval 7 a půl hodiny, takže taky nádhera.
Na vršku Ha Ling peaku nás čekala kámoška Monča, která si Ha Ling vyběhla z druhé strany po trailu. Přinesla nám vítězné pivo, takže vrcholovka jak se patří.

Vrcholovka

Pohled na Canmore (někde z půlky cesty)

Vrcholovka

juhuuu šťastní jak blechy 

Pak jsme si Ha Ling seběhli dolů a zašli si do Iron Goatu (místní restaurace) na zaslouženou véču.
Takže abych to shrnula, myslím, že jsme si to s Alíkem oba náramně užili a máme super zážitek na celý život! Asi jsem začala mít ráda vícedélky :P...