Jarní bouldering na laně

Začíná jaro a s ním přichází konečně i teplejší počasí. Na velikonoce máme celá rodina volno, takže hurá vyrazit někam do skal.
V plánu máme boudering, že by konečně ten Fontáč, když tam naši ještě nebyli nebo Chironico, kde jsem taky já už dlouho nebyla? Týden před odjezdem neustále ,,čekujeme,, počasí a nadšení zrovna dvakrát nejsme. Jak na Chíro tak na Font hlásí zimu a déšť..Koukáme i na další oblasti a nejlíp hlásí na Arco. Luba s mamkou měli jasno, pojedem tam kde bude nejlíp. Trošku se mi protočily panenky, že zrovna lano, když celou zimu bouldrujem, ale co už... V Arcu jsem byla naposledy asi před 10ti lety, tak si to ráda zopakuju.
Sbalili jsme potřebný vercajk do tranďáku a v pátek odpoledne vyrazili. Bohužel jen vyrazili...
V Nýřanech na benzínce jsme natankovali, ale když chtěl Luba nastartovat, tak auto nic.. Odtlačily jsme ho s mamkou na vedlejší parkáč a čekali co Luba řekne. (Nedávno si naši nechali tranďáka opravit, takže měl novou autobaterii i alternátor). Po konzultaci s našim strejdou (automechanikem) jsme jeli do Plzně koupit novou autobaterii - po tom co jsme díky cizímu pánovi nastartovali přes kabely. Koupili jsme baterii a čekali jestli se bude dobíjet. Světýlko, z testru na baterku svítilo, že nabíjí tak jsme se opět vydali směr hranice. Byla už tma a říkali jsme si, že za hranicema zastavíme a zkusíme opět jestli se nabíjí. Jenže už po cestě bylo vidět, že světla nějak míň svítí, což nám naznačilo, že je asi něco špatně. Na začátku Německa jsme znovu testovali baterku a výsledek byl, že alternátor je asi v hájí, protože ani ta nová baterka se nenabíjela...Dilema jet, či nejet dopadlo nakonec tak, že jsme se ještě v noci vraceli zpátky domů.
Ráno jsme řešili co a jak. Měli jsme v záloze ještě mamky auto (Galaxy) a doma se nám být nechtělo.
Naše chuť vyrazit na zájezd vytrvala a tak jsme přebalili věci  a vyrazili do Arca s mamčinou károu. Má o dost silnější motor než náš tranďáček, takže si Luba řízení užíval a večer už jsme vegetili v San Siru na parkovišti.

S Šímou na výletě :)

Ráno jsme se probudili do krásného slunečného počasí a vybrali si na rozlez oblast Nago. Na rozlez jsme si s mamkou daly nějakou krutopřísnou spáru za 5c, kde jsem měla nateklo i přes to, že jsem tam visela za žáby. Mamka v tom vypadala snad ještě hůř, ale daly jsme to :). Pak jsme si daly ještě asi 5 cest a šli jsme totálně strhaní ze skal.

Oja Nago

Večer na parkoviště přijela milá návštěva- Majklovci s dětma a Monrou, kterýho jsme neviděli už nějaký ten pátek.
Druhý den, jsme chtěli prozkoumat oblast Grottosauro, ale bohužel jsme ji nenašli, tak jsme šli do klasiky Massone. Co vám budu povídat. Byl to totální masakr. Boj v 6b,7a, ale největší v 6c+ poslední cestě na OS. Tak nateklo pod řetězem jsem snad nikdy neměla, ale bylo to super.. Ruce mě pak bolely ještě asi 2 hodiny :D. Luba si vylezl I buoni cattivi 7c a vedle v Sangitu bojoval Majkl s Monrouem jak o život.
Další den jsme měli zasloužený rest. Jeli jsme do Zoo campu na sprchu a pak jsme si udělali příjemné odpoledne v Arcu na zmrzlině a výletě na hrad. Večer nás čekala oslava mých 24. narozenin. Mamka udělala dva dorty, protože pojídačů bylo hodně. Nachystali jsme šampusy a oslava mohla začít. Bylo to moc pěkný večer v přítomnosti super lidí, se zábavou ve formě hry Aktivity a 3. lahví vypitého šampáňa. Už se tešim zase za rok na další oslavu :P.

Narozeninový presenty

Pařba jak má být

Večerní aktivity 

Den poté jsme šli zalízt do San Sira. S Lubou jsme si vybrali na rozlez Regan Boia 6b+, nečekaně pekelný 6b+ :D .. Pak jsem si vybrala Jerome 7b, kde jsem si načárkovala všechno co bere a na druhej to dala. Pak jsme lezli ještě nějaké cesty, ale za zmínku stojí Charlot 7b+. Poslední cesta co jsme si se Zuzkou vybraly. Cesta byla krátká, ale o to víc úderná. Nešel mi tam pořádně jeden krok, nevim jestli to bylo vyčerpáním nebo nedostatkem kůže..Každopádně Zuza to poslala jak nic, ale nejvíc mě pobavilo představení Monroua. Už v nálezu do prvních chytů jsem myslela, že puknu smíchy a celý se mě to drželo až do doby než cvaknul řetěz.. Je vidět, že už má  Marilyn něco z herecké kariéry za sebou  :). Večer, proběhl opět ve znamení Aktivit, ale z předešlého večera jsme byli nejací mrtví. V neděli (náš poslední den výjezdu) jsme zvolili oblast Calvario, nedaleko hradu, kde jsme byli o restu. Pěkná oblast, ale mraky lidí. Počasí bylo jak před bouřkou, ale i tak jsme si pěkně zalezli. Na rozelez 6c+ kolmice, kde jsem se nastačila divit. Bouldry jak blázen - skoky po jebkách bez nohou ? Hm.. na rozelz dost hustý. Pak jsem šla zkusit na flash po Lubovi 7a. Bohužel jsem spadla těsně před výlezem, ale rozhodně krásnější cesta než předešlá. Druhým pokusem už 7a padlo.

7a v Calvariu

Oja s legendou

 Na dolez jsme si daly s mamkou 6b+ zase v kolmici a čekalo mě něco podobného jako při rozlezu..
Po dobití vrcholu, jsme se rozhodli pro odjezd. Byli jsme všichni už unavení a měli jsme před sebou ještě dlouhou cestu domů. Vůbec se mi nechtělo domů ze skal a od naší party.. Ale co už, návrat do reality je vždycky blbej.
Tak snad zas někdy Arco ;-)